17Rok se s rokem sešel a byl tu konec „únorce“ a s ním do naší země vtrhla ekonomická krize, zdražování, vysoká nezaměstnanost, zadluženost, holomrazy, silný vítr, přívaly sněhu a jiné rozmary světových ekonomik a matičky Přírody. Naštěstí mezi tím vším všeobecným marastem ještě něco funguje. Správně tušíte, je to tug towing! 🙂 V dětském domově v Mostě nám opět na víkend pronajali bazén, podařilo se vše domluvit a zajistit, pár kapitánu se přihlásilo a tak jsme opět v sobotní ráno vláčeli betony a další vybavení do sterilního, extrémně vlhkého a teplého klimatu malého bazénu.

10Letos se nás sjelo na první soutěžní setkání o něco méně než loni, kdy bazén praskal ve švech. Kdo nepřijel mohl opravdu litovat, protože během celého víkendu vládla uvolněná a pohodová nálada, kdy jsme vše zvládali v poklidném tempu a bylo vidět, že všichni jsou rádi, že jsme si po delší době mohli opět trochu pohrát s lodičkama.

Na kapitány čekala asi nejnáročnější trať co kdy byla navržena a k tomu nový vlek pro tlačné remorkéry a s ním i nové manévry. Zatím opatrně, protože nový vlek (napodobenina jeřábu) jsme neměli pořádně otestovaný.

41Trať byla  převážně vytyčena pomocí osvědčených šedých plastových trubek (dnes už jich máme k dispozici přes 100m). V jedné polovině byly dva přístavní bazény pro lehký a těžký tug towing s kotvištěm. V druhé polovině bylo několik branek s manévry pro tlačné remorkéry a série doků pro manévry, které byly určeny pro lehký a těžký tug towing. Že to nebude snadné se ukázalo už při stavbě tratě. Trvalo to trochu déle, než jsme předpokládali a ke startu vlastní soutěže došlo až po dvanácté hodině.

24Pak už to šlo ráz na ráz. Z kotviště začaly vyploutat remorkéry, kapitáni se učili zvládat první nástrahy tratě a začal i brzký sběr trestných bodů. 🙂 Pro lehký tug towing byl určen jako vlek tradičně Malý Kačer, pro těžký příbramská Sofie a pro tlačné remorkéry střídavě nákladní vana Namolo a plovoucí jeřáb. Časový limit na proplutí tratě byl maximálně 15 minut a bylo to tak akorát pro klidnou plavbu ve všech kategoriích. Na flákání se a popotahování zpět, či opakované nájezdy to ale nebylo. Nemluvě o tom, že na něco takového nebylo v bazénu ani místo. 🙂

08Během dne se k bazénu několikrát přišly podívat i děti z dětského domova v doprovodu svých tet. Aby jen nekoukaly, tak jsme se jim chvilku věnovali, vysvětlili jsme jim na co vlastně koukají, ukázali jak to v takovém modelu lodě vypadá a zobdověděli pár všetečných dětských dotazů. Mez tím se rozhodčím dařilo pomalu dotahovat spoždění v důsledku stavby tratě a zhruba ve tři čtvrtě na šest jsme byli lehce za polovinou všech plánovaných plaveb.

Noc jsme přečkali již tradičně v nedalekém hotelu Špejchar. Zábava nevázla ani večer a vydrželi jsme lehce přes půlnoc.:)

32Druhý den jsme začali s úderem deváté hodiny a vše běželo hladce. Soutěžní plavby pěkně plynuly jedna za druhou. Na vodní hladině prakticky plula neustále tři soulodí současně. Vzhledem ke stísněným poměrům musela na sebe soulodí čekat, ale občas vznikaly i pěkné situace, kdy v docích se točila dvě soulodí současně a přilehlém přístavním bazénu kotvil tlačný remorkér. To se nesmírně líbilo Bambonotovi, který občas pokřikoval: „jako ve skutečným přístavu, nikdo na nikoho nečeká, všichni si musí vyhnout!“ :). Bylo také znát, že kapitánům z těžké tratě již otrnulo a moc nechybělo a padla nula. Boje se sváděly ale urputné a zarputilá snaha uspět, byla cítit z každé plavby. Koho popadl „páčkový běs“, byl nenávratně ztracen. 🙂

36Pak to najednou padlo a byl konec. Tři soutěžní kola za námi. Poslední součty celkového počtu bodů, určení pořadí, vypsání cen, rozdělení metálů a drobných pozorností k tomu. Mezi tím je trať rozebrána na prvočinitele, vleky vytaženy z vody a vše připraveno na nakládku. Když mají všichni zabaleno, scházíme se k provolání slávy vítězům a vzdání pocty těm méně úspěšným. Aby je ten neúspěch tolik nemrzel a neodradil, dostali velké koláče a vítězové drobné ceny a medaile. Všichni pak tradičně diplomek na věčnou památku.

Na závěr se vždy sluší poděkovat těm, kteří se o zdárný průběh soutěžního setkání zasloužili. Moc děkuji mojí paní, protože nám opět zajistila náhradní auto pro odvoz věcí a k tomu ty skvělé koláče. Ivvovi za tisky formulářů, kapitánům z Příbrami, kteří mi při cestě zpět vytrhli trn z paty a vykládka se tak stala hračkou. Bambinotovi, který ač nesoutěžil, přijel nám pomoci jako rozhodčí. Všem kapitánům, kteří pomohli s nakládání a vykládáním věcí, při stavbě trati a zase při jejím úklidu. On ten tug towing je vlastně tak trochu něco jako samoobsluha 🙂

Fotografie:

Poděkování za fotografie k článku Jardovi Jungmanovi.

Fotogalerie – autor: Robert Jurka

Video:

Autor: Liberk






Autor: MSOB




Další údaje o Zimním TT v Mostě

Mějte se fajn a Tug Towingu ZDAR!

Keba