035Konečně nastal čas lepení paluby. Pod přední částí jsem vytvořil „žebřík“, který podepře budoucí kozy, vše lepeno 180 min. epoxidem, tím vznikla 1. technologická přestávka (dále už jen TP).

Po vytvrzení přišla chvíle na samotnou palubu. Dřevěné styčné části jsem důkladně opatlal 30 min. Altecem s plničem a na to vše položil palubu, kterou jsem v místě lepení řádně podrápal 100 smirkem a odmastil technickým lihem. Nyní jsem využil výhody ježdění na olovo a palubu po usazení, akumulátory zatížil, trochu jsem jim pomohl a docela velkou silou, palubu v místě spojů přitlačil – 2.TP.

038Druhý den jsem všechny vyvřeliny lepidla přebrousil, bohužel nebyly na všech místech, tak jsem Alteco do vzniklých spár dopravil špachtličkou z laminátové desky, zároveň jsem tím zapatlal vyštípané kousky trupu kolem paluby – 3.TP. Po několika hodinách tvrdnutí, došlo na broušení a dosochání bortů 4min. Altecem.

Při laminování trupu použil Peter Mikulka docela hrubou tkaninu, takže zase brousit. Po několika přebroušení jsem stále nebyl s hladkostí límců spokojen, tak přišel na řadu stříkací tmel v několika vrstvách. Zamaskoval jsem palubu a nastříkal tmel, celkem čtyři silnější vrstvy – 4.TP.

035Na druhý den, kdy tmel byl dokonale tvrdý, se ke slovu přihlásily brusné papíry v tomto pořadí a zrnitosti: 180, 320 a 400. Po vybroušení jsem nebyl s přechodem paluba – límec spokojen. Na některých místech Alteco bylo a na jiných ne. Prohlížel jsem si fotky Milanova TRka, kde má nádherný náběh. Takže, jako už několikrát při této stavbě, proběhlo několik mailíků do Brna.

Rada a postup je následující: rozdělal jsem laminovací pryskyřici (v mém i Milanově případě Letoxit), kterou jsem dal do injekční stříkačky, nasadil jehlu a slabou vrstvičku jsem aplikoval kolem límců. Letoxit má dobrou vzlínavost a vytvoří sám od sebe nádherný náběh s malým rádiusem, jen se s trupem do vytvrzení pryskyřice nesmí hýbat. Pomáhal jsem si i nakloněním trupu, který jsem tak nechal do úplného vytvrzení – 5.TP.

043Po mírném přebroušení trupu smirkem 400, se otevřely bublinky v laminátu na mnoha a mnoha místech. Bylz jen zavřené základovou barvou, kterou jsem potřeboval odstranit pro lepení tlačných koz, abych je nelepil na barvu, ale na čistý laminát. Takže opět stříkací tmel – 6.TP.

Broušení a zase se bubliny objevily. Vzal jsem dvousložkový polyesterový kyt, ale jeho stáří si vybralo svou daň, byly v něm hrudky. Při natahování se nedostal tam, kam jsem potřeboval. Rozhodl jsem se pro „radikální“ řešení a bubliny vyplnil Altecem s plničem – 7.TP. Po přebroušení, nebylo po kráterech ani památky.

018Trup byl nyní připraven na lepení koz. Při rozměřování jsem se rozhodl, že kozy vyrobím o nějaký milimetr širší, než by odpovídalo měřítku. Nestavím maketu (rád bych, ale bohužel to neumím), ale model na poježdění pro radost s přáteli a TT. Nejdříve jsem řídkou vteřinkou nalepil vyfrézovanou část na vnitřní stranu límce. Z vnějšku jsem nalepil na trup epoxidem pásek laminátu v délce, která odpovídá výsledné velikosti kozy. Mezera, která vznikla (síla trupu), byla vyplněna destičkami z laminátové desky. Vše jsem před lepením podrápal brusným papírem o zrnitosti 100 a odmastil lihem. Tak vznikla už 8. technologická přestávka.

016Po dokonalém vytvrzení lepidla (další den), jsem zabrousil kozy na „mou správnou“ šířku, vnitřní destičky jsem vlepoval o 1 mm širší, abych předešel případnému tmelení. Kozy jsem nahoře a dole zavřel destičkami laminátu. V dolní části jsem mezeru mezi trupem a destičkou vyplnil Altecem s plničem, kterého jsem vpravil úmyslně větší množství, aby vyplnilo případné spáry a vytvořilo „přeteklinami“ přechod mezi trupem a kozou, vše opět podrápáno a odmaštěno – 9.TP.

Čekání jsem vyplnil výrobou „budlíků“ hydrauliky. Opět laminátové destičky, lepení řídkým vtřiňákem. Stejnou technologií jsem vyrobil na ně deklíky. Budlíky přijdou přilepit až po olištování límců. Epoxid stále schnul, tak jsem začal pracovat na zadním pultru. Na originálu a i v mém případě, bude sloužit pouze jako pomůcka při vyvazování, proto nemusí být důkladně kotven na nějakou konstrukci pod palubou, bude jen zaepoxidován k palubě a zadnímu límci. Z destiček jsem nejdřív udělal na něj „domeček“, stejnou technologií jako „budlíky“. Po obroušení hran a spojů, jsem vyvrtal otvor na pultr a dobrousil pro zasunutí pultru „na krev“.

031Samotný pultr jsem se rozhodl experimentálně vyrobit z mosazných trubiček a mosazné podložky, bohužel nedisponuji soustruhem. Trubičku o průměru 9 mm (hodila by se nábojnice .38 SPECIAL), jsem uřízl na požadovanou délku a zabrousil do roviny. Za použití pájecí pasty jsem přiletoval mosaznou podložku. Tou se i trubička zpevnila a malým důlčíkem jsem vyťukl bod pro budoucí příčku. Nyní už polopultr jsem provrtal na stojanové vrtačce, nasadil příčku a opět zaletoval. Celý skoropultr jsem důkladně očistil v horké jarové vodě a v místě zapuštění do „domečku“ podrápal hranou jehlového pilníku, stejně tak i otvor v podložce.Podložku jsem přebrousil papírem 320. 4min.  Altecem jsem pultr zalepil a lepidlo dal i do podložky a na ni, pultr otočil hlavou dolů a nechal zaschnout, aby vyteklá část vytvořila po přebroušení  mírně vyklenutou čepičku.

Vrátil jsem se k ohrádkám hydrauliky a olištoval jsem je, podle jedné z mnoha fotografií, lištou půlkulatého průřezu.

Alteco na pultru zavadnulo, tak jsem větší část přetekliny odříznul zalamovacím nožem, aby mi ubylo následné broušení.

Dalšího dne jsem zabrousil zakončení koz, které dostaly konečnou podobu. Obrousil jsem i hlavu pultru, kde jsem vytvořil oblou čepičku, která se od hrany do středu zvedá o cca 0,5 mm.

Každá loď musí mít kotvu. Je pravdou, že ve skutečnosti, je u tohoto tlačáku, spíš jen pro získání technického průkazu plavidla a udrží jen samotný tlačák, s vanou by nefungovala ani jako brzda. Jak říkají maketáři (rozuměj Milan Sedláček): „Pár čumprdlíků na víc, loď oživí.“

030Po prohlídce fotek a plánů, jsem zas vytvářel díry do trupu. Větší (musí se tam vejít i dřík kotvy), durch přes palubu a „budlík“ kotvy a menší, už pouze pro řetěz, pouze v palubě. Do otvorů jsem Altecem zalepil mosazné trubičky a menší zaslepil čtverečkem laminátu, lepeným stejným lepidlem. Opět odrápáno a odmaštěno.

Abych zvýšil pevnost spoje s palubou, tak jsem na Milanovo radu, dal pod palubu roving (vytahal jsem vlákna z 350 tkaniny), a olaminoval tím hranolek, na kterém sedí paluba. Vždy jsem laminát dával na jednu stranu a čekal na zavadnutí, trup byl břichem vzhůru a paluba byla v ůhlu cca  45° s deskou stolu. Zbývající Letoxit komletně obalil dřevěný hranolek, na kterém sedí paluba a zalil veškeré případné nedokonalosti v lepení. Vyrobil jsem si tím Technologické přestávky číslo 10 – 13.

Nyní mě čeká olištování trupu, výroba tentokrát už vázacích pultrů a má noční můra – nástavba. Ale o tom zas příště.

Tlačné plavbě zdar!

Čochtan