009Snad žádný manévr není tak záludný jako tento. Většinou bývá zařazen na konec soutěžní plavby. Někdy se vyskytne i během plavby. Máte za sebou několik dlouhých minut plného soustředění. Úspěšně jste zvládli proplout celou trať a zbývá maličkost – úspěšně přistát. Manévr při kterém můžete hodně získat, ale taky hodně ztratit. Během přistání také nejčastěji kapitány popadne „páčkový běs“ a když se „zadaří“, nestíhá rozhodčí zapisovat trestné body 🙂

Přistávací manévr má svoje specifika. Zpravidla manévrujete ve stísněném prostoru přístavního bazénu. Vlek má minimální rychlost a musíme je zastavit úplně ve vyznačeném prostoru. Jakmile vlek zastavíte, obtížně jej zase rozpohybujete. Navíc jeden z remorkérů často nad vlekem ztrácí kontrolu. Je potřeba si dávat dobrý pozor na setrvačnost vleku. Lze ji dobře využít, ale na druhou stranu může výrazně znepříjemnit celý manévr a to nebudeme uvažovat povětrnostní vlivy. Zkrátka do hry vstupuje hodně negativních faktorů, se kterými se musíte úspěšně vypořádat.

První a snad nejdůležitějším podmínkou pro úspěšné přistání je, že se oba kapitáni předem dohodnou jakým způsobem s vlekem přistanou a během manévru spolu neustále komunikují. I ty nejsehranější týmy se předem domlouvají. Bez předchozí domluvy přistání ani raději nezkoušejte.

Druhou podmínkou je, že vlek V mají oba remorkéry plně pod kontrolu. Soulodí není rozházené, vlek se nekontrolovaně netočí apod. Pokud máte dost času je výhodnější si na přistávací manévr lépe nebo opakovaně najet, než se pokusit o přistání z prvního chodu.

Třetí podmínkou je, že máte neustále na paměti, že i sebemenší popotažení vlečného lana se ihned projeví na dráze a rychlosti V. Čím pomaleji V pluje, tím je projev takového „škubnutí“ výraznější. Z toho vyplývá, že je potřeba zvolit správnou délku vlečných lan.

Jak přistávací manévr provedete, záleží na tvaru přístavního bazénu a umístění prostoru kam a jak musíme vlek zakotvit. Někdy projektant nechal místa více, jindy stěží pro vlek V. No a samozřejmě také na manévrovacích schopnostech vašich remorkérů a jak je dokážete využít.

Přistání první – přístavní molo

Místo přistání není nikterak omezeno. Vyznačený je pouze prostor do kterého je potřeba umístit vlek. Zdánlivě se jedná o relativně jednoduchý manévr. Při přiblížení k přístavnímu molu, R1 začne snižovat tah a současně R2 brzdí V. K místu přistání se můžeme přibližovat rovnoběžně s molem a nebo pod mírným úhlem.

Při rovnoběžném přiblížení R1 povolí vlečné lano (výrazné snížení tahu) a nechá V plout setrvačností pod kontrolou R2. Ihned potom provede obrat, aby se přídí dostal kolmo k boku V. Manévr musí provést opatrně aby neškubnul za vlečné lano a tím V nevychýlil ze směru. V případě, že nemá dostatečně dlouhé vlečné lano, může se postavit k boku V kolmo zádí. R2 snižuje rychlost plavby V až k jeho úplnému zastavení. Zastavení musí být provedeno přesně aby V celou délkou trupu byl mezi značkami pro přistání. R2 vypluje přídí kolmo k boku V. Potom současně R1 a R2 přitlačí V k přístavnímu molu. Přiražení musí proběhnout perfektně synchronizované, aby V zůstal rovnoběžný s přístavním molem. Je třeba si uvědomit, že v tomto okamžiku je velice obtížné V zastavit, popř. vrátit zpět. Pokud se netrefíte mezi přistávací značky, přirazte vlek i tak. Po přiražení jeden z remorkérů bude přidržovat V u přístavního mola a druhý remorkér opatrně provede korekci polohy V mezi značky. Přibrzdění při tomto manévru provede remorkér, který V udržuje u přístavního mola tak, že zvýší výkon a V víc přitiskne k přístavnímu molu.

[Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template]

Pokud se přibližujeme pod mírným úhlem, příď V by měla směřovat ke vzdálenější značce, zhruba 1/4 šířky místa přistání před ni. R1 provede před přístavním molem obrat tak, aby se přídí nebo zádí dostal kolmo k boku V a přirazí příď V k přístavnímu molu. Může využít setrvačnosti V a nechat jej sklouznout po přístavním molu aby se příď dostala těsně před přistávací značku. Tím vlek zabrzdí.  Ve stejném okamžiku R2 V prakticky zastaví a provede manévr, kterým se přídí dostane kolmo k boku V a přirazí V k přístavnímu molu. R1 neustále přidržuje příď V u přístavního mola! Výhodou tohoto manévru je větší přesnost a fakt, že V máme pod kontrolou prakticky po celou dobu manévru.

[Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template]

V této situaci, kdy máme pro manévry obou remorkérů dostatek prostoru, bychom během přistání neměli udělat chybu. Jediným možným úskalí je dotyk některého remorkéru o přistávací molo, které není podle pravidel povoleno. Daleko zajímavější a náročnější je přistání do přístavního bazénu, kde přístavní hráze výrazně omezují manévrovací prostor.

59 61

Přistání druhé – otevřený přístavní bazén

Přístavní bazén má zpravidla obdélníkový tvar, kdy jedna strana je po celé délce otevřená pro vplutí soulodí a zpravidla přistání musí proběhnout k protější straně. Po stranách jsou přístavní hráze. I u tohoto typu přístavu můžeme přistávat dvěma způsoby, které jsou stejné jako v předchozím případě.

Pokud se rozhodneme přistát způsobem, kdy přiblížení provedeme rovnoběžně s přístavním molem, je potřeba počítat s tím, že čím bude přístav užší a přístavní hráze delší, tím bude tento manévr obtížnější! Při působení větru nebo vodního proudu nebude proveditelný prakticky vůbec.

Proto je lepší do takového přístavu vplouvat vždy šikmo k přístavnímu molu. Pod jakým úhlem můžeme vplout do přístavního bazénu určuje délka přístavních hrází. Čím jsou hráze kratší, tím může být úhel vplutí menší. S délkou přístavních hrází se zvětšuje i úhel vplouvání až může být skoro kolmý.

Pro oba způsoby přiblížení platí stejný postup jako u prvního přistání jen s tím rozdílem, že remorkéry se musí vyhýbat nejen přístavnímu molu, ale i přístavním hrázím. Oba kapitáni tak při svých manévrech musím myslet na to, aby se s remorkérem nedostali mezi V a přístavní molo. Také je velice nepříjemné, když vám zbude velmi málo manévrovacího prostoru k provedení obratu. Je potřeba manévry promýšlet dopředu a včas o nich informovat svého parťáka!

[Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template]

Přistání třetí – přístavní bazén s vjezdem

Zde musíme rozlišovat kde je vjezd do přístavního bazénu umístěný. Uvažujeme opět situaci, kdy přístavní bazén má obdélníkový tvar. Vjezd může být protilehlý (vůči přistávacímu molu) s posunem ke straně a nebo boční. U těchto přístavních bazénů tak prakticky odpadá možnost rovnoběžného přiblížení a přiražení V oběma remorkéry najednou. To je možné jen v případě, že boční vjezd je hned u přistávacího mola. Podle toho kde se nachází vjezd lze provést jednu či dvě varianty přistávacího manévru. Většinou se ale bude jednat o obrat 90° až 180°. U některý přístavních bazénů je přistávací manévr spojený s couváním, což vlastní manévr ještě více stěžuje.

[Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template]

Během přistávacího manévru je potřeba také počítat s účinky větru a proudu vody. Vítr bude hrát podstatnější roli. Rovnoběžné přiblížení si můžeme dovolit tehdy, pokud vítr vane prakticky kolmo k přistávacímu molu a s přistáním nám pomůže. V opačném případě je lepší přiblížení provést šikmo, co nejvíce proti větru. Vane-li vítr směrem od přístavního mola.

[Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template] [Not a valid template]

Popsat všechny varianty přistávacího manévru je prakticky nemožné vzhledem ke všem možným variantám. Přistání s vlekem může být stíženo ještě tím, že je určena přesná poloha vleku (kam má směřovat příď a záď). Tím se může zásadně změnit způsob přiblížení soulodí k přístavu, popřípadě provedení obratů nebo zařazení couvání. Ten kdo projektuje trať si určitě nějakou tu líbůstku na kapitány vymyslí a ti ho pak proklínají až na samé dno 🙂

Na závěr jeden přímo ukázkový přistávací manévr v podání týmu LoVe lite.

Keba