049Je těžké být řiditelem loděnice a nese to mnohá úskalí, jednání s Odbory, vyjednávání Kolektivní smlouvy, plán se neplní a v loděnici není nikdo, kdo by pracoval. Termíny letí rychlostí plnokrevníka a práce setrvává na bodu mrazu. Naštěstí se do jednání s dělnickou spodinou vložil Táta Tlačák a práce na dostavbě TR-550 se pomalým, za to ale vytrvalým tempem začaly rozbíhat. Byl vlastně jediný, který tu línou chátru dokázal přimět k činnosti.

037Březen je vlastně roční výročí zahájení stavby. Koukal jsem na kormidelnu, která se při jízdách tak nějak kácí a kazí svou nedodělaností vzhled TRka, také při práci ve „strojovně“ překáží, obtěžuje a zdržuje. Při vyvolání: Příprava na start! Začíná pro mě maraton. To znamená, vysunout ji z lyžin (odstranit klínek, který ji drží na místě), sejmout nástavbu, zapnout model, dát zpět nástavbu, naštelovat lyžiny, nasunout kormidelnu, zajistit klínkem, usadit ji na místo. Provizorní řešení je na dvě věci… Rozhodnul jsem se, že kormidelna bude včetně mechanismu zdvihu pevně spojena s nástavbou, ale to vše, až kormidelnu vybavím. Tím jsem se rozloučil se zdvihem kormidelny. Dlouho odkládané vybavení (pro nás slepce – blechy), jsem stavěl nejprve v hlavě a probíral všechna úskalí, která mi stavba přinese. Důležité bylo, aby se do pravého ovládacího pultu vešlo servo, které bude hýbat vlajkou pro míjení pravým bokem.

025Modelu stále chybělo zábradlí na cestě do kormidelny (zábradlí na trup je už dávno hotové a nainstaluji ho, až opravím „šrámy z boje“). Vůbec se mi do něho nechtělo,  je ze tří dílů a hlavně se všechny „šprušle“ musí sejít ve stejné rovině. Jak na to, nejdříve jsem si vyrobil šablonu pro pájení. Na zbytek obyčejné překližky jsem nakreslil tvar nástavby a tvar zábradlí. Z lišt jsem vymezil mezery pro mosazný drát. Pak už stačilo jen nastříhat dráty na požadovanou délku a jen trochu přihnout do „toho správného“ tvaru. Zde padlo pár slov, u kterých si nejsem zcela jist významem. Místa pro pájení jsem zaplácnul pájecí pastou a už jenom pájel. Po zkušenostech ze zábradlí na trup jsem se hodně poučil a dával nyní jen nezbytně nutné množství cínu. Po vypáčení ze šablony jsem nemusel vůbec nic zabrušovat. Zábradlí jsem vykoupal v jarové vodě a nastříkal.

036Do kormidelny musím vyrobit dva ovládací pulty, křeslo pro kapitána, naftová kamna, lavici pro strojníka, podložku pro nohy. Podklady s rozměry a vytištěné „budíky“ mi poskytla Modelářská poradna Brno (Milan Sedláček). Pulty jsem začal vyrábět z 0,3 mm PSH, ale stále jsem nemohl docílit zaoblení rohu podle mých představ. Tak jsem ze stejného materiálu, ale o tloušťce 1 mm, kde jsem do rohů vlepil plastový profil, vyrobil už ty správné pulty a díky síle PSH šel roh dobře zbrousit. Jen jsem musel oproti plánu pulty zvětšit o 1 mm, aby se do jeho útrob vešlo 2,6g servo. Zrcadlo vě jsem vysochal druhý pultík a vykousal do něho otvor , kudy bude koukat hořejšek serva. Oba pultíky jsem nastříkal plničem a „šestistovkou“ přebrousil. Na závěr přišel vrchní lak. Samoleku od Milana sem zaříznul podle zaobleného rohu a pa zaschnutí laku nalepil. Kulisa ovládání motoru je vybroušena ze slepených plastových profilů. Při broušení jsem snad miliónkrát zasakroval, když mi prťavá součástka vyklouzla na podlahu, kde se skryla mezi modelářské smetí v dílně. Pak už jen základ a lak. Výřez kulisy je naznačen proužkem černého Orasticu a páky jsou z 0,6 mm injekční jehly, na kterou je navlečena smršťovací bužírka. Na páky ovládání dýz jsem už dlouho měl vybrány dva špendlíky z malou hlavičkou, kterou jsem ponořil do barvy a nechal zaschnout. Špendlíky jsem zakrátil a na druhou stranu nalepil opravdu malý kousek plastové trubičky. Ponatření a zaschnutí přišla páka na své místo.

032Křesílko pro kapitána jsem po vzoru Milana vytvořil z depronu, který jsem měl pro výrobu kopyta na Footynu. Na požadované rozměry a hrubý tvar jsem ho řezal novým  lámacím nožem, protože po zkušenosti z kopyta vím, že stačí jen málo a depron se začne vydrolovat, nebo trhat. Finální tvar a rozměr mu dala brusná plátna (papír nejde dát do plynulého oblouku) o zrnitosti 320 a 600.  Pak už jen stačilo z profilů vytvořit opěrky rukou a na kousky trubiček s injekční jehly nalepit opěrku hlavy. Veškeré součásti křesílka jsem lepil UHUPOREM. Povrchovou úpravu dokončila akrylová barva od firmy Tamiya. Barva nanášením štětcem vytvořila mírně „olezlý“ vzhled. Jak prohlásil Táta Tlačák: „Ty dobytci tam lezli v zadělanejch monterkách.“ Područky jsem natřel barvou Revell a z proužku PSH o síle 0,2 mm jsem naznačil mechanismus naklápění opěradla. Noha křesla je z plastových profilů a destičky z PSH.

Lavice pro strojníka je vlastně jen bedna s polstrovaným polštářem a její výroba byla otázka jen několika desítek minut od braní rozměrů po povrchovou úpravu. Sedák je opět z depronu a vytlačil jsem do něho i pozadí hřmotného strojníka. Opěrku pod nohy jsem zvolil dřevěnou. Je vyrobena z lišt, nařezaných z 0,6 mm březové překližky a vše je natřeno bezbarvým lakem.

048Po nadšení ze vzhledu „nové“ kormidelny jsem se rozhodl pro výrobu kamen, které budou také modelové a ne jen bedýnka. Od Bambinota jsem vydyndal podklady a pustil se do výroby. Při návštěvě Projekční kanceláře Prosek (práce na remorkéru pro TTT pokračují), jsem si na strojovém vybavení nechal vyrobit přesné čtverce z 1 mm laminátové desky a proužek na bočnice. Z takto předpřipravených dílů jsem slepil krabičku. Na její vrchní stranu jsem z plastovách profilů o průřezu 1×1 mm naznačil žebrování. Přední část kamen tvoří 0,5 mm destička, kterou jsem nařezal skalpelem, abych vytvořil dojem pseudodlaždic, co má uriginál. Hnědou jsem použil stejnou, co na křeslo a na čelní stěnu barvu Revell. Vše jsem „štětcoval“ a výsledek tomu odpovídá. Ještě že vše bude za sklem.

Kormidelna dostala podlahu u vstupu a bylo nutné nastříkat podlahu kormidelny. Zároveň z venkovní strany přibyl šedý proužek. Pod kamna se nastěhoval ochraný plech (kousek ORATRIMu).

Nyní jen kormidelna čeká na zasklení, ale o tom už jsem psal. Osmá a závěrečná část bude o instalaci světel, předělání úchytu kormidelny, rozchození vlajky a celý model rozsvítíme.

Tlačné plavbě ZDAR
Čochtan