Všichni kapitáni, kteří se svými remorkéry přijeli do Protivanova na letošní třetí regatu v tug towingu věděli co je čeká, ale nikdo o tom nechtěl mluvit. Jen zamračené pohledy na displeje chytrých telefonů, kde se zobrazovaly nejaktuálnější předpovědi pro nadcházející víkend, dávaly tušit co se chystá. bohužel rosničky a matematické modely se nepletly a vítr začal roztáčet větrnou ruletu, která se hrála po celou dobu trvání regaty.
Nebudu tentokráte popisovat průběh regaty, protože to se prostě nedá. Vítr vanul z různých směrů a různou intenzitou, která se opravdu nedala dopředu předpovídat ani na vteřinu. Na jedné polovině tratě vládlo takřka bezvětří a na druhé foukalo s maximální intensitou. Každý si přál, aby jej na trati potkalo alespoň 30 sekund bez přímého působení větru.
Přesto nikdo kupodivu neprotestoval na regulérnost podmínek a naopak všichni tyto meteorologické podmínky brali jako výzvu. Tak se pojďme podívat na některé zajímavé momenty z regaty.
Vypadá to opravdu víc než zajímavě, když si jeden člověk vezme soutěžní vlek pod paži a bez sebemenších problémů ho přinese až k vodě. Jenže po zaplavení by ho už unesl jen málo kdo.
Stavba soutěžní tratě je vždy náročnější částí celé regaty. Dnes je už samozřejmostí, že se na postavených překážkách testuje, zda je opravdu reálné je proplout bez doteku. Tedy bez trestných bodů. Co ovšem pořádně nelze otestovat je působení větru.
Nejdelší soulodí v kategorii tlačných remorkérů (TR2) dá asi vždy dohromady Robert. S Čochtankou se délka soustavy natáhne cca na 4m ! Přesto zvládá přesné manévry i s takovým kolosem.
Kdyby někdo hledal inspiraci pro dýmotvorné zařízení pro svůj model, měl by si nechat poradit od Honzy Dolejška, který výkon svého dýmícího zařízení dotáhl již k dokonalosti!
Některé momenty vypadají tak trochu bláznivě jako třeba rozhodčí, který se pokouší potopit vlek pomocí dlouhého bidla, rozhodčí a soutěžící ulehajíc na betonové molo a svorně hledí k hladině, nebo kapitáni pobíhající zdánlivě zmateně po štěrkovém břehu sem a tam. Je třeba zdůraznit, že se vždy jedná o předem promyšlenou a důsledně vykonávanou činnost!
Během soutěžních plaveb není o zajímavé momenty rozhodně nouze a když se opravdu děje něco hodně zajímavého seběhnou se skoro všichni aby si pikantní situaci náležitě vychutnali a patřičně okomentovali. Jak se stalo v případě třetí soutěžní plavby týmu AC/DC, kterému se podařilo přehodit vlečné lano čelního remorkéru přes vjezdový maják zdymadla. Jak nevěděli sami aktéři a zpočátku ani nevěděli jak se z toho vymotat. Nakonec se to podařilo podle hesla – „Přelez, přeskoč, ale nikdy nepodlez!“
Večer se všichni sejdou u něčeho dobrého na pití i na zub a všichni co si během soutěžní plavby neodpustili ani jeden trestný bod se nakonec shodnou úplně na všem a spokojeně ulehají k zaslouženému odpočinku.
Poděkování
Děkujeme panu Kolářovi, správci RS Protivanov, který se o nás stará a vždy nám vyjde vstříc a výborně vaří!
Jardovi za fotky, Liberkovi a Honzovi Dolejškovi za skvělá videa.
Jedna fotka a k ní se vážící anketní otázka:
Co provádí kapitán Ondra na fotografii?
1) Vykonává naléhavou potřebu (naštěstí pro všechny malou)
2) Zachraňuje loď (v tomto případě Cvalíka)
3) Plní loď (v tomto případě Cvalíka) balastem a netrefil se
4) Plní loď (v tomto případě Cvalíka) balastem a přeplnil
Fotografii lze shlédnout zde: http://model.msob.cz/TT-2017-PROTIVANOV-ONDRA-SLAVIK.jpg
Ale pánové, šlo pouze o pravidelné vymývání vnitřku lodě od nečistot, tzv. „vyplavování“! Pravda, tentokrát bylo poněkud důkladnější a vymyl jsem si při tom i signál 😀 No naštěstí to nějak vyschlo a Cvalík zdá se pojede dál.
Nejnovější komentáře