obr-8-1Mít při soutěžní jízdě k dispozici funkční naviják vlečného lana je výhoda, o které každý, kdo někdy TTčko zkusil, moc dobře ví. Proto jsem na svou novou loď také chtěl takový naviják. Po zhlédnutí používaných konstrukcí jsem usoudil, že jsou nevyhovující a budu se muset pokusit vymyslet konstrukci vlastní. Základním stavebním kamenem byl motor s převodovkou (obr. 1), který jsem měl z dřívějška k dispozici. Jeho technické údaje (12V, 50 ot/min 0,2A bez zátěže) i síla (0,8kg/cm při 0,8A a 40 ot/min v zátěži) jej přímo předurčovaly k využití pro naviják. Jeho rozměry 12x20x36 mm včetně výstupní hřídele zase umožňují jej schovat přímo do těla navijáku, což se mi zamlouvalo úplně nejvíce.

obr-1

Základní vizi jsem měl a mohl jsem přistoupit k hledání konstrukčního řešení. Nejdříve pár náčrtů tužkou od ruky, ověření zda nalezené řešení bude funkční a následně pár večerů u PC a kreslení v CADu, konkrétně v programu Fusion 360. Jelikož na tak titěrnou práci, jaká se rýsovala nemám absolutně ruce, počítal jsem, že díly budou vytištěny na 3D tiskárně a na mne zbude jen kompletace jednotlivých dílů. Výsledkem byl návrh na obr. 2.

obr-2

Dvě boční desky, mezi něma válec s motorem uvnitř a dole základna, přes kterou bude celá sestava upevněna k palubě lodi. Dohromady vše staženo závitovými tyčemi, spodní M3 a horní M2 – ta slouží zároveň k tomu, aby se boční desky nesvíraly a tím nebránily v otáčení válce navijáku. Celá konstrukce je tak plně rozebiratelná. Pro lepší pochopení konstrukce je na obr. 3 zobrazen naviják rozložený na jednotlivé komponenty.

obr-3

Konstrukční řešení spočívá v tom, že válec navijáku je celý dutý. Nasunuje se na protikus, který je součástí boční desky a tvoří rovněž lože motor navijáku. Než mnoho slov, lepší dva obrázky 4 a 5.

 obr-4obr-5 

Motor je do lože jen zasunut, není potřeba jej pojistit lepidlem, nemá kam vypadnout a v případě výměny tak nevzniká komplikace s odstraňováním lepidla. Následovalo vytištění dílů u kolegy, který disponuje 3D tiskárnou. Po vyzvednutí vytištěných dílů je potřeba jen lehce doladit aby se válec navijáku po sestavení otáčel hladce a přitom bez velkých vůlí. Stačilo k tomu pár minut a trocha práce se smirkem. Celý naviják sestavený „nasucho“ je na obrázcích 6 a 7.

 obr-6obr-7

Následovalo napájení vodičů k motoru, jejich vyvedení z útrob navijáku jsem vyřešil nejjednodušším způsobem – provrtáním boční desky. Pak došlo k finálnímu sestavení  a první provozní zkoušce – vše fungovalo naprosto dle záměru a představy. Další fáze bylo nainstalování kompletního navijáku na palubu remorkéru, protažení vodičů do podpalubí a připojení k systému elektroniky. K ovládání je použit obousměrný regulátor DSYS16 z „šuplíkových“ zásob (uznávám, že je brutálně předimenzovaný a stačil by mnohem slabší, nebo jen obyčejný obousměrný spínač, ale jiné využití pro tento regulátor stejně nemám). Jak vypadá naviják i s vlečným lanem na palubě ukazují obr. 8 a 9.

 obr-8-1obr-8obr-9-1 

Loď s tímto navijákem absolvovala regatu v Tug Towingu v Mostě v únoru letošního roku a naviják plně splnil má očekávání.

Tug Towingu ZDAR!

Marek „MSOB“ Sobaniec