Kytování je infarktová záležitost. Alespoň pro moji osobu. Do dnešního dne jsem nepochopil jak to někoho může bavit a jak je schopen dosáhnout alespoň uspokojivého výsledku. K vykytování trupu jsem použil dvousložkový karosářský tmel. Pečlivě jsem nanesl první vrstvu. Přebrousil a zhrozil se. Nanesl druhou vrstvu a opravdu pečlivě brousil a brousil, povrch kontroloval. Na první pohled dobrý. Následoval nástřik plničem a opět zděšení. Tisíce drobných nerovností si říkalo o další vrstvu kytu. Vzal jsem jemný kyt na plastikové modely a každou prasklinku či prohlubeň přetmelil. Trup vypadal jako by dostal neštovice. Přebrousit a opět jemně překytovat. Když jsem to opět přebrousil, usoudil jsem, že povrch trupu je dostatečně hladký. Přestříkal jsem ho opět plničem a od toho okamžiku jsem si vsugeroval, že je fakt hladký. 🙂
Vzhledem k šířce trupu jsem na jeho dno nalepil pět otěrových lišt, které současně pomáhají udržet směr plavby a zmenšují snos. Na zádi je přilepená kýlová ploutev, která zasahuje až mezi dýzy. Zvyšuje směrovou stabilitu trupu a zabraňuje tomu, aby si lodní šrouby navzájem „kradly“ vodu. Jinak řečeno při použití protitahů odděluje rozdílné proudění vody pod trupem. Ploutev je usazena na několika čepech z tenkého ocelového drátu. Při kytování hrany ploutve, jsem přišel na malou fitičku, kterou popíšu s samostatném mikročlánku.
Protože trup je skořepina bez žeber, bylo nutné jej vyztužit dvěma duralovými vzpěrami profilu „L“. Tyto vzpěry budou současně sloužit i jako nosníky pro funkční navijáky. Lepená místa jsem projistotu přelaminoval skelnou tkaninou.
Dokončil jsem kormidelní listy a začal přemýšlet, jak do strojovny dostat vše potřebné. Trup je sice veliký, ale vše se musí vejít do omezeného prostoru, aby k servům, spínačům, regulátorům a pod. byl přístup. Nepoužívám elektronické spínače (jen na světla), ale mechanické servospínače, které si sám vyrábím. Tak jsem musel vymyslet jak kromě čtyř motorů a jednoho velkého akumulátoru, tam ještě vmáčknout čtyři serva, dva navijáky, vyvíječ dýmu, přijímač, ventilátor vzduchového chlazení, vodní čerpadlo, spínač světla, nějaký ten vypínač a k tomu všemu zkrotit klubko drátů a asi ještě něco přibude.
Veškerá elektronika je cca 2,5cm nad dnem trupu, aby v případě průsaku vody nedošlo z jejímu zaplavení. Regulátory 56A od DSys jsou umístěny na „lavičce“ a budou chlazeny proudem vzduchu z ventilátoru. Vyvíječ dýmu (z dílny Ufona) je instalován v samosvorném stojanu vedle akumulátoru, pro který jsem udělal malou jímku s protiskluznými pásky. Přijímač je uchycen v plechovém držáku, který je k výztuze připevněn tak, aby přijímač byl co nejvýše nad hladinou.
Vše je připraveno k oživení a seřízení. Čekal jsem jen na lodní šrouby z loděnice Honzy Červíčka. Bez jejich instalace nelze zkompletovat kormidelní stroj a bez kompletace kormidelního stroje nelze usadit palubu a bez paluby nelze finálně osadit strojovnu. Dobrá zpráva je, že Honza je pan modelář a šrouby dnes dorazily. Jsou krásné, nádherně vyleštěné a nepochybuji, že budou i dobře makat!
Pokračování…
Keba
Nejnovější komentáře