Můj kamarád mě požádal, jestli bych mu nepostavil trup na tlačný remorkér Kopisty. Je to remorkér, který se plaví převážně na Labi. Trup v měřítku 1:25 je dlouhý 824 mm, široký 346 mm, ponor 34 mm, nad vodou je 50mm. Podobně jako každý říční remorkér má i tento v zadní části trupu podhony. Podhon lze chápat jako vybrání trupu, které je v části kde jsou kormidla a dýza. Průměr lodního šroubu je pak větší, než je ponor remorkéru. Tato část je na trupu asi ta nejzáludnější.
Průměr lodního šroubu byl oproti skutečnosti mírně zvětšen do měřítkových 40 mm. Vnitřní průměr dýzy je 42mm. Tento remorkér má pevnou dýzu, za kterou následují dvě kormidla, která nejsou v ose lodního šroubu. Při plném vytočení směrem od podélné osy lodě se vnitřní kormidlo vytočí o 40° a vnější o 52°. Při plném vytočení směrem k podélné osy lodě se vnitřní kormidlo vytočí o 40° a vnější o 47°. Servo kormidla se pohybuje v rozmezí +/- 45°. Hřídele jsou umístěny ve vzdálenosti 220 mm. Pro lepší manipulaci při soutěžích jsem předpokládal řízení motorů a kormidel nezávisle pomocí křížových pák na vysílači.
Pro trup jsem zvolil pozitivní laminaci. Při výpočtech jsem odhadl, že výsledný trup bude mít výtlak menší než 7 kg. Aby se tam všechno vešlo, chtěl jsem, aby samotný trup vážil do 900 g. Všechno jsem propočítal. Na vnější vrstvy jsem použil 2 vrstvy 163 g/m2 a 1 vrstvu 110 g/m2. Na vnitřní vrstvy jsem použil 2 vrstvy 163 g/m2. Na příď a na záď jsem použil o další dvě vrstvy víc pro zpevnění. V některých případech jsem v rozích tkaninu překládal, v jiných jsem ji nastřihával. Také jsem zkusil výsledné střihy tkaniny před laminací zvážit a namíchat přesně tolik pryskyřice, kolik váží sama tkanina. Navíc jsem přidal asi 8 g, toto množství se obvykle nasaje do laminovacího válečku. K laminování jsem použil pryskyřici Letoxit.
K plánům této lodi se sice dá dostat, ale bohužel nejsou moc kvalitní. Jedná se pouze o generální plán bez žebrorysek. Naštěstí na internetu jsem dohledal jeden pěkný obrázek, ze kterého se něco dalo něco odhadnout. Příď mi obvykle jde nakreslit bez problémů, deskriptivní geometrie tam funguje opravdu dobře. Se zádí už to tak slavné není. Pro tentokrát jsem zvolil pouze základní tvary, zbytek jsem chtěl dodělat až při samostatné stavbě.
Než jsem začal připravovat kopyto, připravil jsem si podložku. Podložka byla jen o málo větší než výsledný trup. Jako výhoda se osvědčilo použití oboustranné pásky při přilepení výkresu rozmístění žeber k desce, které jsem využil při sejmutí trupu z desky. Na desku jsem použil 5 mm překližku, kterou jsem zpevnil dřevěnými lištami. Lišty jsem přes výkres sešrouboval vruty. Pro pozdější sundání jsem papír kolem hlav vrutů nařízl.
Kopyto jsem zhotovil z Depronu. Žebra jsou z materiálu o tloušťce 6 mm a obšívka z materiálu poloviční tloušťky, tedy 3 mm. Žebra jsem po obvodu zmenšil o tloušťku obšívky a také o tloušťku laminátu celkem o 3,5mm. Žebra jsem vytisknul a pomocí oboustranné pásky nalepil na Depron. Žebra jsem vyřízl zalamovacím nožem. Papír je dobré nechat nalepený na žebrech, odstranil jsem jej pouze na prvním a posledním žebru. Depron jsem lepil PU lepidlem na dřevo.
Složité tvary obšívky jsem na Depron přenášel za pomoci střihů z novinového papíru. Borty jsem úmyslně protáhl až ke stavební desce, po olaminování a odříznutí trupu tak vznikla stejnoměrná tloušťka stěny trupu. S podhony jsem si docela vyhrál. Musel jsem postupovat pomalu a stále jsem kontroloval výsledný tvar. Vnější části jsem stále vyrovnával.
Jednoduchost v laminování, s kterou jsem počítal, byla rázem pryč. Problémem způsobovaly ostré hrany a přechody. Laminaci jsem musel rozložit do několika dní, kdy jsem musel počkat na vytvrzení vrstev. Nejprve jsem laminoval střed trupu od přídě k podhonům a kýl k zádi. Potom příď s podhony.
Pro dokončení skluzu pro kotvy jsem musel kopyto sejmout z desky. Po dokončení jsem pokračoval v laminaci. Postupně jsem začal perchloretylenem odleptávat Depron. Vyztužil jsem příď a střed trupu. Také jsem dolaminoval skluz pro kotvy a boky až k zádi.
Pro zpevnění jsem mezi vnitřní vrstvy vlepoval Depronové pásky o šířce 15 mm a tloušťce 3 mm. Po vytvrzení vnějších vrstev se trup stával pevnější. Depronové pásky jsem nakonec použil i pro vyztužení boků trupu v celé jeho délce.
V jiných trupech, které jsem zatím dělal, jsem Depronovou obšívku vždy odleptal do čáry ponoru. V tomto případě jsem Depronovou obšívku odleptal všechen.
Při nastavování jednotlivých vrstev tkaniny jsem se je snažil překrývat přibližně o 2 cm. Tam, kde to nebylo možné, jsem je navíc ve spoji z vnitřní strany vyplnil Letoxitem s plničem (drcenými bavlněnými vlákny).
S výsledným trupem jsem spokojen. Hmotnost trupu před ořezáním byla 920 g. Konečná hmotnost trupu byla 850 g. Výtlak jsem zjistil ve vaně, vyšel na 6,2 kg.
Fotogalerie
Robert
Nejnovější komentáře